|
|
Výzkum a vývoj z hlediska daně z příjmů u konkrétního subjektu
MAZANCOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce je vyhodnotit dopad využití odpočtu na výzkum a vývoj (dále VaV) při stanovení základu daně z příjmů v podmínkách konkrétní firmy. V teoretické části je objasněn VaV a inovace v rámci legislativy a dostupné literatury, poté je přiblížena veřejná podpora VaV v ČR. Praktická část porovnává a hodnotí varianty, kdy právnická osoba při výpočtu daně z příjmů uplatní odpočet na VaV či nikoliv. Závěr uvádí konečné dopady a návrhy spojené s existencí a uplatněním odpočtu na VaV.
|
|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Stolní hra jako stimulace logického myšlení u dětí ve věku 5 - 7 let
Čtvrtníková, Katrin ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
Bakalářská práce vychází z předpokladu, že děti ve věku 5-7 let jsou schopné hrát jednoduché stolní hry s pravidly. Cílem práce je zjistit, zda jsou děti v předškolním věku při řešení herních situací konkrétní hry "Goblíci jedlíci" schopné uplatnit prvky logického myšlení. Pro ověření je využita metoda kvalitativního výzkumu. Bakalářská práce se opírá o kognitivní a vývojovou psychologii dítěte předškolního věku a o možnosti rozvoje dítěte v předmatematické gramotnosti. Teoretická část se zabývá především aspekty vývoje dítěte v předškolním věku, které úzce souvisí s tématem zadané práce a příslušnou teorií hry s pravidly. Praktická část je věnována realizaci výzkumu a zpracování dat. K detailnímu pozorování a k interpretaci dětských reakcí bylo využito videodokumentace, pro práci s daty, popis situací, tabelace a komparace. Závěr práce prezentuje jádro analýzy s diskuzí a je obohacen o doporučení pro praxi. Na sledovaném vzorku se prokázalo, že děti snadno chápou pravidla, hru hrají s chutí a většina dětí dané věkové skupiny je schopna po určité zkušenosti uplatnit prvky logického myšlení, přestože jejich dosavadní zkušenost v mateřské škole nebyla v tomto směru cíleně rozvíjena. Klíčová slova: rozvoj logického myšlení; uvažování, usuzování, herní strategie; dítě předškolního věku
|
|
|
Sherlock Holmes a Otec Brown: dva hrdinové a dvě cesty detektivního románu
ZÁHOROVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na komparativní analýzu detektivních příběhů Sira Arthura Conana Doyla a Gilberta Keitha Chestertona, s důrazem na celkovou charakteristiku hlavních postav detektivů Sherlocka Holmese a otce Browna. Samostatné kapitoly jsou věnovány biografiím obou autorů. V práci je dále popsán vznik a vývoj detektivního žánru, zmíněni jsou jeho zakladatelé i hlavní představitelé.
|
|
|
Vývoj inkasa daně z příjmů právnických osob v ČR
Novotná, Veronika ; Láchová, Lenka (vedoucí práce) ; Kouba, Tomáš (oponent)
Diplomová práce má za cíl analyzovat vývoj inkasa daně z příjmu právnických osob v České republice v letech 2006-2014. Dále má tato diplomová práce za cíl analyzovat vývoj využití odpočtů a slev v České republice za sledované období. V teoretické části se zaměřím na popis daně z příjmu právnických osob. Dále na popis odpočtů, a to jak z teoretického pohledu, tak i konkrétního popisu, jaké typy odpočtů česká legislativa umožňuje. V kapitole 1.4 bude následovat i popis slev obdobným způsobem. Následně praktická část obsahuje jak analýzu závislosti výnosu daně z příjmu právnických osob na sazbě daně z příjmu právnických osob, tak na hrubé přidané hodnotě, či na hrubém domácím produktu. V kapitole 2.2 je provedeno testování, zda hrubá přidaná hodnota, či hrubý domácí produkt ovlivňuje uplatňování odpočtů, které jsou rozdělené na různé skupiny, to jak z celkového pohledu, tak z pohledu typu právní formy, či NACE. V kapitole 2.3 je provedena obdobná analýza, nikoliv u odpočtů, nýbrž u slev.
|
|
|
Detektiv, který se zmýlil ve své vlastní metodě
Knorková, Marie ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Karľa, Michal (oponent)
V předkládané diplomové práci se pokusím analyzovat detektivní metodu Sherlocka Holmese na základě sémiotiky Ch. S. Peirce. Chtěla bych ukázat, že ačkoliv detektiv Holmes o své metodě tvrdí, že je deduktivní, při hlubší analýze se ukáže, že je tato metoda daleko komplexnější a zahrnuje i indukci a abdukci, a že každá z těchto metod má svůj význam v detektivově usuzování. Práce je rozdělená do tří částí. První část je zaměřena na Sherlocka Holmese z hlediska detektivní logické metody. Druhá část je pak zaměřena na metody usuzování podle Ch. S. Peirce s důrazem na abdukci, tedy hypotézu. Třetí část je zaměřena prakticky a obsahuje analýzu detektivního postupu Sherlocka Holmese na základě tezí Ch. S. Peirce tak, jak byly nastíněny v druhé části.
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Kant a Husserl o transcendentálním charakteru zkušenosti
Trnka, Jakub ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem práce je nové zmapování Kantovy a Husserlovy transcendentální pozice, které by nebylo zatížené hlavním nedostatkem téměř všech dosavadních publikací na toto téma, totiž jednostranným zaměřením na myšlení Husserlovo. Jelikož za jeden z hlavních důvodů tohoto zažitého podceňování Kantovy filosofie ve vztahu k Husserlovi lze považovat samotné Husserlovo kritické vyrovnávání se s Kantem, zabývá se tato práce na prvním místě otázkou po oprávněnosti této Husserlovy kritiky. Vlastním jádrem práce je pokus o svébytnou interpretaci Kantovy transcendentální filosofie, která postupuje mimo běžná filosofémata klasické fenomenologie a snaží se tak představit Kantův transcendentální podnik v jeho specifické podobě a z jeho vlastních motivů. Ve druhé části práce je krátce načrtnut způsob, jakým se Husserl postupně dopracovává od deskriptivní psychologie na pozici transcendentalismu, aby tím zřetelněji vynikly podstatné odlišnosti obou transcendentálních pozic. Na takto položeném základě se ukazuje, že většina Husserlových výtek vůči Kantovi je na jedné straně neoprávněná, na druhé straně ale zároveň dobře pochopitelná, totiž jako implicitní snaha distancovat se od nedostatků spojených s dřívějšími fázemi Husserlova vlastního myšlení.
|
host ::
RSS.